Slunce na Mallorce svítí už v plné síle, teploty šplhají k 25 st. a tak je pomalu čas začít balit kufry a připravit se (hlavně psychicky) na návrat domů. Využívám ještě posledního volného dne, abych sepsal tento článek a udělal si takové statistické shrnutí uplynulých 2 měsíců.

Svůj klasický tréninkový cyklus 3-1-2-1, který dobře pasuje do týdne, jsem zde pozměnil na 3-1-3-1, abych mohl tréninky lépe synchronizovat s ostatními. Tři dny se mi zdají jako optimální na zničení se  = odtrénování potřebných věcí a jeden den regenerace by měl stačit na částečné zotavení a nabrání sil do dalšího třídenního bloku. To vše třikrát dokola, pak jeden volnější týden ve všech tréninkových aspektech a to celé ještě jednou zopakovat.

Vše se mi podařilo splnit víceméně podle plánu, akorát ke konci února mi to trochu nabourala kraťoučká nemoc, kdy jsem tři dny strávil raději v posteli, smutně dívajíc se na projíždějící cyklisty.

Těch 59 dní od 7. února do 7. dubna jsem v tréninkových číslech strávil takto:

Tréninkových dní: 47
Čas: 220 hodin
Počet tréninků: 108

 

Tréninkové hodiny mají poměrně stabilní vývoj, akorát 3. týden byl ovlivněn třemi dny v posteli místo trénování a tak je vidět znatelný pokles. Odpočinkový týden jsem měl rozdělen mezi 4. a 5. týden a tak tam naopak výraznější pokles znát není.

Plavání
V Arenalu jsou dva 25m bazény. My jsme bydleli přesně mezi nimi v docházkové vzdálenosti 10 min. (zpět to bylo po těžkém tréninku někdy i 20 min.).  Voda byla leckdy hodně teplá a s faktem, že musíte mít na hlavě čepičku, to nebylo vždy tak příjmené pro absolvování intenzivních tréninků. Na druhou stranu jak se říká, že nejhorší je první skok do vody, tak to v tomto případě neplatilo.  

Všeho všudy jsem do té vody skočil 34 krát a naplaval 112km (plus taková ta technika, nohy, plácání atd. však to znáte).

 

Cyklistika
Na Arenalu je super jedna věc a to, že máte pořád s kým jezdit. Každý den od prosince do března je odjezd české skupiny v 10:00 od Baleára 9. Případně Hotel Ayron je většinou plný českých cyklistů, kteří rovněž vyráží na švih v 10. A komu to nestačí, tak tisíce dalších cyklistů krouží kolem každý den, za každého počasí a snad v každou denní hodinu. No rozhodně je s kým se svézt.

Já jsem to až tak super neměl. Jednak jsem kvůli ostatním tréninkům vyrážel často až k večeru a druhak jsem měl dost specifické motivy, které se moc nehodily do skupinové jízdy a tak jsem (hlavně ke konci) kroužil často sám.

Nakonec jsem toho nakroužil 3 820 km v 37 trénincích a vystoupal 28 800m.



Běh
To je kámen úrazu pro triatlonisty v Arenalu. Tak jak je skvělé jezdit na kole na Mallorce, tak moc je nahov* tam běhat. Nevím jak vy, ale já celkem rád běhám v přírodě, po lesních cestách, pěšinách nebo alespoň na cyklostezce podél vody. Bohužel všeho toho je tu celkem nedostatek. Všechny pole a pozemky v okolí Arenalu jsou oplocený a cesty většinou uzavřený bránou. Cyklostezky nejsou – jezdí se po silnicích. Většina běžců tudíž vyráží na promenádu podél pláže.

V první fázi vás to bude bavit. Potom to začne být obrovská nuda.  Je to stále rovně (vertikálně i horizontálně), po asfaltu a se stoupajícími teplotami se to plní turisty a pouličními prodavači značkových brýlích od Lacoste. Já už jsem asi postoupil do třetí fáze, kdy mě baví běhat mezi těmi davy lidí a vyhýbat se jim. Alespoň to není stále rovně, musí člověk dávat pozor a je to defeacto jako běh v lese mezi stromy, akorát trošku těžší, protože se ty stromy leckdy nepředvídatelně pohybují.

Na poslední 3 týdny se mi naštěstí podařilo objevit pár zajímavých lokalit, kde se dá namotat několik kilometrů v přírodě. Pokud někdy budete potřebovat, tak se ozvěte a poradím.

Celkově jsem tedy vyběhnul 30 krát a odskákal 362 km.

 

Pro názornost závěrem uvedu shrnující tabulku s poměrným zastoupením jednotlivých disciplín.